Někde jsem četl, že stačí tří denní blackout, aby se všechno "sesypalo"... Pokud je to pravda, pak pro Asii to neplatí! My máme aktuálně za sebou úspěšných 42 hodin.... :) :)
První amur nad 4 kg... :)
Vůbec první zkušební odchytový vzorek... - viz. následující fotka.
A nevypadá to vůbec špatně ! :) Jedním z šesti druhů co v rybníce chováme je taky amur, který udělal od poloviny července dvojnásobek váhy.
Byli jsme na druhé dávce vakcíny Pfizer. Zatímco žena prakticky v pohodě, mě vyřadili na dva dny z provozu... asi mě dali dvojitou dávku :) :) Je celkem zajímavý, že za cca hodinu co jsme strávili v nemocnici, sebou čtyři lidi "seknuli" a jednoho rovnou odvezli na kapačkách. Je to zajímavý, protože při první dávce se nic podobného nedělo... :) To nic nemění na tom, že jsem moc rád, že jsme navakcinovaný!!! :)
Už si ani nepamatuji, kdy byl večer proud... padne šestá a udělá se tma jak venku tak doma... :)
ještě že máme dvě kuchyně a dvě el. připojky... :)
Už jsem na motorce přivezl, odvezl mnohé, ale se stromem jsem patnáct kilometrů ještě nejel... :)
Zjišťuji, že mám hodně fotek z cest s Vámi... :) Sem tam, nějakou podobnou fotku z nostalgie vložím... Už je to moc dlouhý a hned bych s Vámi vyrazil za dobrodružstvím...
Na přelomu roku 2019/2020 (což bylo mimochodem jen měsíc a půl před tím, kdy tady zavřeli první vecnici s Covid 19) jsem strávil více jak týden v hlubokých lesích na vietnamsko-laoské hranici. Hlavním důvodem nebyli pouze lidé etnických menšin, ale právě tyto obrovské několik tisíc let staré stromy... a právě o nich nyní stříhám film (jde to na mém stroji pekelně pomalu) a píši článek.
Tết Trung Thu. Svátek podzimu - dle lunárního kalendáře v den srpnového úplňku. Tak jsme nakonec pro děti z naší ulice uspořádali takový malý lampionový průvod... :)
Jedná se s největší pravděpodobností o endemit severního Vietnamu - Tonkin Asian frog (Chaparana delacouri), a není vůbec jednoduché chytit tuhle až 17cm velkou a 300g vážící žábu. Díky našemu rybníku se to jednou za čas povede... a je moc dobrá. :)
Často panuje názor, že místní věci stojí "za dvě věci...". Něco na tom určitě bude, ale je pár věcí, kde je tomu právě naopak. Například naše stavební kolečko. Když jsem se před deseti lety do rodiny přistěhoval, už ho měli. Nikdy bych nevěřil, že se mě ho někdy zželí, protože jsem s ním prožil jenom šílenou dřinu. Postavil jsem s ním dva baráky, rybník, navozil desítky tun šutráků, hlíny, písku, betonu atd. Stalo se to včera. Vezl jsem na něm palmu z lesa domů, když upadlo už stokrát přivařený řídítko. Odstavil jsem ho, že ho tchyně během pár dní prodá do šrotu. Jenže dneska ráno, když jsem ho uviděl... Dostalo kolečko ještě jednu šanci! :)
Je fakt zajímavý, za jak krátkou dobu se v našem rybníce vytvořila vyvážená bioverzita. A to v něm každý den pořádáme plaveckou školu... ?
První letošní kobra v baráku... Tentokrát v koupelně. :)
Zítra (9.9.2021) organizuje Czech Embassy Hanoi pro občany ČR očkování proti Covid 19. Měl jsme jet do Hanoje se ženou... jenže situace se tady neustále mění. Aktuálně potřebujeme do Hanoje PCR test a při návratu 14 denní karanténu v nějakém lágru a dalších 14 dní na karanténě doma. Vzhledem k tomu, že za cca měsíc bude nutná revakcinace, prošel bych karentenami a mohl bych jít na další PCR test... absolutní nesmysl! Takže sbohem Moderno a my si budeme muset asi počkat na nějakého číňáka z křišťálově čistého Jang-c’-ťiang ... :D Všech dvacet vyplněných formulářú jsme odpoledne s Dannym spálili a šli se vykoupat do rybníka... :)
Mám velkou radost. Po letech je konečně dobojováno!!! :)
Včera jsme byli po cca pěti měsících v obchoďáku a párkrát jsem se nestačil divit... sice slušná sleva, ale škrtněte tři nuly a máte cenu v Kč. Asi se přeorientuji a začnu sázet třešně... :)
Týden jsem v lednu musel čekat na nové klienty. A abych nemusel trávit onen čas ve městě, odjel jsem s léky na laoské hranice mezi lidi etnika Vân Kiều. Původně jsem tam měl v plánu strávit 2-3 dny, ale jak už to tak bývá, nakonec z toho byl celý týden... nicméně to je na samostatný příběh. Mimo další speciality těchto lidí patří také pralesní krysy. Na tom by nebylo celkem nic zajímavého, ale zaujala mě (na základě zápachu) samotná příprava. Maso se pouze nasolí a nechá se na slunci tři týdny sušit. Ovšem díky vlhkosti maso chytá plíseň a hnilobu. Byl jsem ujištěný, že je to tak správně. Před samotným podáním se pouze lehce prohřeje nad ohněm. Bylo to hodně slaný a díky rýžový pálence, kterou jsem jim mj. také ze od nás ze severu vezl, to nebylo tak hrozný. :)
