VietnamTravel - Fotomomenty

Mám velkou radost. Po letech je konečně dobojováno!!! :)

Včera jsme byli po cca pěti měsících v obchoďáku a párkrát jsem se nestačil divit... sice slušná sleva, ale škrtněte tři nuly a máte cenu v Kč.  Asi se přeorientuji a začnu sázet třešně... :)

Týden jsem v lednu musel čekat na nové klienty. A abych nemusel trávit onen čas ve městě, odjel jsem s léky na laoské hranice mezi lidi etnika Vân Kiều. Původně jsem tam měl v plánu strávit 2-3 dny, ale jak už to tak bývá, nakonec z toho byl celý týden... nicméně to je na samostatný příběh. Mimo další speciality těchto lidí patří také pralesní krysy. Na tom by nebylo celkem nic zajímavého, ale zaujala mě (na základě zápachu) samotná příprava. Maso se pouze nasolí a nechá se na slunci tři týdny sušit. Ovšem díky vlhkosti maso chytá plíseň a hnilobu. Byl jsem ujištěný, že je to tak správně. Před samotným podáním se pouze lehce prohřeje nad ohněm. Bylo to hodně slaný a díky rýžový pálence, kterou jsem jim mj. také ze od nás ze severu vezl, to nebylo tak hrozný. :)

Příběh této kobry se odehrál přesně před dvěma týdny. Byl pátek krátce po poledni a slunce jelo na plný pecky.Seděl jsem na terase a apaticky pokuřoval a popíjel čaj. Ani ne metr a půl od místa kde jsem seděl jsem letmo zahlédl za velkým květináčem s orchideí mizející poslední třetinu ocasu hada. Štěstí stálo na mé straně, protože konec ocasu se mě podařilo zachytit. Překvapení na sebe nenechalo dlouho čekat... za plůtkem kterým máme terasu ohraničenou se ve vteřině vztyčil zbytek těla s rozevřenou kápí a typickým chrčivým hlasem. V tu chvíli byla případná další identifikace naprosto zbytečná... Jednalo se o samce kobry. :)
Pak již to celé probíhalo normálně, tzn. hada jsem zpacifikoval se sítí na ryby (nic jiného jsem po ruce neměl) a nakonec chytil. Jenže pak mě napadlo (protože se jednalo opravdu o celkem slušný kousek - 1,7 kg), že bych se s ním mohl vyfotit. Nicméně všichni po obědě spali jako zabitý. Vzbudit manželku s dětmi z terasy při zavřených dveřích a oken nešlo. Dovnitř jsem s hadem taky nechtěl, protože jsem se obával (trochu je za ty roky už přeci jenom znám), aby nedostali při probuzení infarkt. Šel jsem tedy vedle k mámě, aby šla Huong vzbudit. Ta zachovala "naprostý klid". Přesněji začala doslova řvát jako když jí na nože berou, takže jsem byl ušetřený vysvětlování, protože její projev vzbudil všechny a všechno v okruhu 100m. Abych to zkrátil... Po blázinci a hysterii nakonec šla Huong pro foťák. Jenže foťáky mám kvůli ochraně před plísní ve skříňce kde se automaticky drží pouze 40% vlhkost.Skříňku pochopitelně neotevřela... Tak jsem nakonec musel i s kobrou k sobě do pokoje pro foťák. Snažili se fotit obě. Jak žena, tak dcera. Bohužel ani jedné se nepodařilo udělat byť jen jeden blbej rozmazanej snímek. Musel jsem tedy do pokoje ještě jednou pro stativ a nakonec se vyfotit na samospoušť sám. A jak můžete vidět z fotky, po půl hodině snažení to moc nebavilo ani mě, ani kobráka.
PS: původně jsem jí chtěl nechat pro kamaráda Petra, ale připravím mu větší... samici. Takže nakonec všechno dobře dopadlo a co hlavně, byl další důvod k slavnostní večeři s rodinou. A to je celý... :)

Příprava kobry...

Hotvé jídlo z kobry...

Ještě než jsme udělali silnici, nakoupili jsme několik stromů... Tohle je jeden z nich, a popravdě do dneška jsem znal pouze jeho vietnamský název - Vú sữa. Ovšem podle latinského názvu Chrysophyllum cainino už jsem chytřejší... :)  Jedná se o Zlatolist obecný a konkrétně o jeho fialovou formu (tzn. barvu plodů).

Píši si s Xenie Bodorík Pilíková a řešíme covid a jeho dopady... Zatím co jsem zahraný do "datlovaní" na mobilu, tak mě přes nphu přeběhla tahle bestie... málem jsem se pos..l ? už je ve naložená ve vodce... ?

Tak má Danny za sebou první stříhání. Ono to ve skutečnosti vlastně bylo již druhé, protože mu babi (nikdo neví proč) před pár dny "upálila" ofinu alá na Ivánka z Mrazíka... a ještě k tomu nakřivo. :) :)

Dneska jsme skončili trochu dříve, abych mohl udělat malý piknik pro všechny děti z rodiny co jsou u nás v karanténě... :)

Dneska jsme skončili trochu dříve, abych mohl udělat malý piknik pro všechny děti z rodiny co jsou u nás v karanténě... :)

No a nějak takhle hadí večeře vypadala. 

Při bagrování rybníka, jsme mimo jiných živočichů, pochytali taky pár hadů. Dva z nich jsme si připravili k večeři...

Situace s koronavierem je tady podobná té Vaší, i když v mnoha ohledech trochu více radikálnější. Takže jsme stále v karanténě, s každodenními výpadky elektriky (přeci jenom jsou všichni lidé doma), prakticky stále bez internetu atd.. Co se dá dělat... tak alespoň pokračujeme v budování. :)

Pustili jsme se tak trochu do terenních úprav, bagrování rybníku a betonování příjezdové cesty...

Tři dny strávené se Závišem byly super!!!

S někým z těch co u mě byli jsem se bavil o tom, že grep je tady daleko větší než u vás pomelo. Tak jsem dneska udělal jednu fotku v porovnání s cigáry... :)

Druhý den je u nás klima, které je naštěstí jen párkrát za zimu. Tzn. že po zdech teče voda, podlaha je jako když na ní člověk vylije kýbl, a všechno co není ze dřeva je nasaklý vodou...
Nejde s tím dělat vůbec nic. Zvlášť oblečení a peřina na spaní v téhle kose je zážitek... Nepomáhá hadr, ani ventilátor. Jediný co zbývá je počkat 2-3 dny...
Jo takhle nějak vypadá 100% vlhkost v praxi... :)

Máme konečně tygříka... :)

 

Byla, a celkem je, slušná kosa... :)

 
 
Powered by Phoca Gallery