VietnamTravel - Fotomomenty

Hoi An

Za pár dnů tam budeme, tak jen doufám, že nebude tak deštivo jako minule.

Rodinka Hmong obdělávající jedno ze svých políček.

V rychlosti se probírám fotkami za poslední tři měsíce, a mnohdy se nestačím divit, co jsme všechno za onen čtvrt rok zažili... Například jsme se účastnili slavnostní večeře u lidí Dao, která se konala na počet úspěšného dokončení sklizně rýže. 

V horách, jak už to tak bývá, se musí všechno vynosit ručně.V tomto případě se jedná o stavbu domku, a to znamená vše od písku až po střešní krytinu ...

V horách už se blíží zima, a tím pádem začínají kvést tyhle kytičky...a za měsíc budou všude. :)

Jednu noc jsme museli, díky sesuvu půdy, přespat v této boudě. Byla to velká zábava, ale taky strašná kosa... :)

Táta mě dovezl prut, tak jsem ho při poslední výpravě otestoval. Je bezvadný - dají se s ním dobře tahat klády z jezera... :) 

S LiLi na výletě. :)

Před cca třemi týdny na autě praskl brzdový kotouč (Karel Hirš by mohl výpravět... a jak vypadají ojeté destičky). Všechno vyměněno a včera byly nové destičky ve stejném stavu jako ty minulé... problém byl v tom, že v krajském městě Ha Giang nešlo nikde koupit nové, a tak nezbylo nic jiného, než je vyrobit z pakny náklaďáku. Snad nýty vydrží, protože zítra máme před sebou hodně náročný terén. :)

Občas se stane, že se na několik hodin zaseknete...

Před třemi dny jsme u nás doma oslavili Jitčiny narozeniny a následně vyrazili (již počtvrté) na třítýdenní putování severním Vietnamem.

Máme konečně (po deseti dnech) dosušenou první sklizeň rýže. :)

Obchod mezi Vietnamem a Čínou (řeka dělá hranici). EET na ně... :)

První sklizeň dýniček (český název neznám) máme úspěšně za sebou. :) Na fotce je s bídou slabá třetina úrody... Nikdy bych nevěřil, že se dá za půl hodiny prodat z garáže, a bez jakékoliv inzerce, více jak dva metráky dýní. :) 

Tahle na první pohled děsivá číslovka na konci součtu je výsledkem posledního půlroku. No, asi budu muset trochu zvolnit při výběru tras... dělám si pochopitelně legraci, pokračujeme ve stejném standartu dál. :)

Před pár dny jsem psal, že nás na pár hodin odřízl přívalový déšť. Ze stejného místa je i tahle fotka. Vznikla víceméně z nudy, ale když už se holčička rozhodla vykonat velkou potřebu metr od místa kde jsem seděl, tak jsem jí cvaknul. Alespoň můžete vidět, jak to chodí jinde...

Za pár dní přijede Karel - Karel Hirš s rodinou (ani už nevím pokolikáté...) a shodou okolností jsem dneska našel fotky tašek s oblečením, které přivezli minule. S Liborem - Libor Duchtík jsme je při našem společném putování po severu dovezli na místo určení... :) Karle díky!

Takhle se fotí - záklon, jištění, Samsung, seriové snímání a je to... :)

Poznáte o jakou budovu se jedná? Ano, správně, jedná se o khmerské krematorium.

Před chvílí nám chcípl jeden ze psů. Pardon, nechcípl, nýbrž umřel. Tak se to dneska správně říká... Abych to vysvětlil. Mám to trochu popletený, protože tady se používá slovo umřít pouze pro lidi, a druhé pro ostatní. A to jak pro faunu, tak pro floru. Jmenovala se Bun, což bylo její poslední jméno, ale jmen před tím měla hned několik. Např. LaKa a další jména, která tahle půlroční fenka od LiLi dostala.
Pozn. Pro odlehčení na závěr... možná právě jméno Bun "nedala", protože si ho mohla klidně přeložit (podobně jako já) bun cho, což je na severu celkem vyhlášená polívka s kulatými nudlemi a psím masem.

 
 
Powered by Phoca Gallery