Počasí - déšť - VietnamTravel

Vietnam je velká země. Ani ne tak svojí velikostí (cca 5x ČR a 100 mil. obyvatel),

jako spíše svojí délkou. Není proto divu, že na různých místech země je počasí v·daném ročním období zcela odlišné. Zatímco na jihu země panuje víceméně konstantní teplé počasí, tak na severu je tomu zcela jinak.

Proč tomu tak je?

Za prvé na 1600 km co má Vietnam na délku, se musí zákonitě klima měnit. Blížíme se k rovníku, tím pádem teplota stoupá. Něco podobného jako Čechy a třeba Sicílie. Není to tady sice tak markantní jako na příkladu, ale rozdíl to je.

Pohoří Truong Son Mountain Range před městem DaNang (ze severní části).

V dáli je vidět moře a pláže. Teplo na dohled. :)

Za druhé střed Vietnamu u města Da Nang rozděluje pohoří Truong Son Mountain Range, které zachytává chladný vzduch z Číny. Nevěřil jsem tomu, ale sám jsem se mohl přesvědčit, že to tak skutečně je. V únoru, nebo začátkem března jsem danou oblast navštívil. Zatímco ze severní strany pohoří bylo poměrně velké chladno a zataženo (cca 18-20 C), po přejetí pohoří (cca 20km, 10km nahoru a 10km dolů) se teplota dostala vysoko nad 30C a slunečno. Co takové jedno pohoříčko (no má 2000 m.n.m.) dokáže, jsem fakt koukal. Zkrze pohoří vede tunel, ale tam motorky nesmí. Musíte to pěkně zdolat přes vrchol. Během hodiny se člověk ocitne tak nějak v jiném světě.

Vraťme se ale zpátky k severu. Tady je to co se týká počasí rozmanitější. Nebudu se pouštět do nějakých odborností, protože nejsem ani klimatolog, a už vůbec ne Václav Klaus. Jedná se pouze o moje postřehy, které jsem měl možnost vypozorovat a především prožít na vlastní kůži.

Nezačneme v lednu, ale koncem října. To končí léto a teplota klesá. Dost často prší a fouká vítr. Není výjimkou, že jeden, dva, tři dny se pohybuje teplota na 14C. Dokonce jsme naměřili u nás rekordních 11C. Může za to opět severní vítr z Číny, nebo východní vítr od moře. Vzhledem k tomu, že tady většina domů nemá skleněnou výplň v oknech (pouze jakousi dřevěnou mříž), a o jakémkoliv druhu topení už nemůže být ani řeč, je v tuto dobu celkem veselo. Můj první dům (a právě v tomto období) byl na tom stejně. Všechny Moiry na sebe a po třech dnech jsem zcela vážně přemýšlel nad tím, že snad v bytě rozdělám oheň. Možná vám to přijde úsměvné, ale zkuste být 24 hod. denně ve 12-13C bez jakékoliv možnosti se někde na chvilku prohřát. A navíc absence oken dělá průvan. Opravdu nic moc. Místní si obleknou péřovky a rukavice, ve kterých i spí. Na náhorní plošině SaPa, tou dobou nezřídka napadne i sníh.

A pak se počasí během jediného dne zničeho nic změní a je opět 28C, a vy se potíte a potíte...

Tahle stará paní jistě zná jak vypadá sníh. Náhorní plošina SaPa.

Žena kmene Hmong.

Takhle se to celé opakuje až do konce února.

Poté se začíná hodně rychle oteplovat, a teplota graduje jak jinak než v letních měsících 6-8. Nesnesitelné teplo. Teploty přes 40C bez sebemenšího závanu větru. A do toho dusno. V noci se o 5C ochlazuje, což nic nemění na tom, že spát se prostě bez ventilátorů zapnutých na maximum nedá. Přichází bouřky a dokonce jsem zažil i tajfun. Zde platí jednoduché pravidlo. Bouřka rovná se, nejde proud. Den, dva, ale taky pět dní nešel proud. Nejenže nejde spát, nejde se před tím teplem ani nikam schovat. Je všude. Spí se venku, kdy jeden má vždy službu a ovíjí. Zní to komicky, ale opravdu jinak to nejde. Co je však horší, tak to je nedostatek vody. Všichni zde mají zásobníky na vodu, do kterých pomocí čerpadel průběžně doplňují stav hladiny. Bez elektřiny to bohužel nejde. A pak nezbývá nic jiného, než jezdit pro vodu do barelů. V tom dusnu a teplu se jedná o velmi nepříjemnou práci. Překvapivě jsou na tom Vietnamci hůře než já. Sice se tolik nepotí, ale s přibývajícím teplem, jim vždy docházejí síly dříve než mě. Nevím, nerozumím tomu, ale je to tak.

Co mám rád ?

Nejraději mám čas těsně před bouřkou a tak hodinu po ní. Poté už je všechno v normálu, jako kdyby žádná nebyla. Vzduch se krásně pročistí od prachu a začnete vnímat všechny ty vůně. Dokonce i já jako kuřák to zaznamenám (a to je co říct :) ). Cítím jak sálá teplo z půdy, ze silnice, prostě nádhera. Všude skřehotají žáby a všechny možný ptáci, cikády a já nevím co všechno. Všichni se jakoby radují. Déšť je samozřejmě teplý, a celkově teplota nijak výrazně nepoklesne. Vždy když mohu, sednu na motorku a jedu se jen tak projet. Neskutečně si při tom odpočinu a zkrátka si to užívám. Jedu jen tak. Je jedno kam. V okolí mého městečka je to všude krásné. Cítím jak mi teplá voda cáká na nohy a poslední kapky deště omývají tvář. Jak říkám je to balzám. Možná se ale jedná o jakousi mojí úchylku, protože Vietnamci se všeobecně všeho bojí. Deště a bouřky obzvlášť. Není to pouze déšť, ale i prach (nosí roušky), nebo slunce (chodí zahaleni tak důkladně, že mám kolikrát co dělat abych naložil tu správnou em :)) apod..

Déšť přichází a odchází zcela nečekaně. Nedá se předpovídat. Respektive teď už to dokáži. Našel jsem aplikaci pro Iphone (existuje však pro všechny operační systémy). Jmenuje se AccuWeather (najdete jí mj. i na mojí úvodní stránce). Tahle aplikace dokáže totiž jednu geniální věc. Podle GPS souřadnic, si sama přidělí místo kde se právě nacházíte, a určí vám hodinovou předpověď na 8 hod. dopředu. Pěkně hodinu po hodině. A světe div se, ono to na 99% funguje. Nevíte sice jestli bude pršet např. ve 13.10 a nebo 13.40 ale v rozmezí mezi 13-14 hod. déšť zkrátka bude. Samozřejmě za předpokladu, že vám to aplikace hlásí :). Stejně tak je to s bouřkami, větrem apod. Opravdu hodně zajímavá věcička. Pro mě nepostradatelná. A to z jednoho prostého důvodu. Jezdím na motorce, a tam déšť člověk pocítí hodně rychle :).

V extremějších případech se trhají břehy, a to je potom zábavička.

Bahýnko jako máslo, se dostane naprosto všude.

Moto se časem chtě nechtě zalepí (v lepším případě, v horším rovnou lehne motor),

a pak už nezbývá jen tlačit a tlačit.

Proto se ta předpověď hodí.

Člověk tady nikdy přesně neví, co ho po pár minutách čeká za překvapení.

V druhé části, se podíváme prostřednictvím jedné malé fotoreportáže, jak se tady počasí mění během cca 3 hodin.