Komár vietnamský - VietnamTravel

K napsání tohoto příspěvku mi donutil jeden komár z dnešní noci. Jak to sním nakonec dopadlo můžete vidět na fotce na konci článku.

Komár, moskyt, a mnoho dalších ztěží publikovatekných výrazů. Tak tohle všechno jsou přívlastky pro hmyz, o kterém dnes bude řeč.

Tenhle nepříjemný a dotěrný predátor, se odborným názvem nazývá:

Mosquitos - rod Culex, Theobaldia, Anopheles, Aedes.

foto:internet

Několik informací, které poskytuje Ministerstvo Zdravotnictví České republiky.

Malárie

Riziko malárie existuje v celé zemi kromě městských oblastí (Hanoi, Ho město Chi Minh), Red River delta a pobřežní roviny na sever od Nha Trang. Vyskytuje se ve všech venkovských oblastech, zvláště v provincii Ca Mau a Bac Lieu a v zalesněných horských oblastech. Vyšší riziko: v provinciích Ca Mau a Bac Lieu, na jihu - jižně 18°, vnitrozemí <1500 m; průměrné riziko: (vyšší v období dešťů a nižší v období sucha) v Mekong-Delta a na severu v pobřežních oblastech až kNha Trang a severně a západně od Hanoi (hraniční oblasti s Yunnan/Čína a Laos) - zde zejména v období: květen-září; nízké nebo žádné riziko: pobřežní lokality severně od Nha Trang v okolí Red River-Delta a městské oblasti.
Dominující období výskytu: leden-prosinec
Vektor:
A.balabacensis balabacensis: Komáři v hornatých lesnatých oblastech; líhnou se v malých vodách ve stínu, v kalužích ve zvířecích stopách a v mělkých loužích. Napadají člověka v noci; přebývají venku.
A. minimus minimus: Komáři v hornatých oblastech; líhnou se v čisté vodě potoků, zavlažovacích příkopech a na rýžových polí. Napadají člověka a dobytek uvnitř budov; vrchol jejich útoku na člověka je od 22,00 do 2,00 ráno; přebývají v obydlích a ve stájích.
Incidence malárie způsobené parazitem Plasmodium falciparum (nejnebezpečnější forma malárie pro člověka): 50-80% a incidence malárie způsobené ostatními třemi parazity (Plasmodium vivax, ovale a malariae); benigní forma malárie: 20-50%
Malárie vyvolaná P.falciparum je rezistentní k léčbě chloroquinem, sulfadoxin-pyrimethaminem a mefloquinem v těchto provinciích: Binh Phoc, Dak Lak, Dak Nong, Gia Lat, Khan Hoa, Kon Tum, Lam Dong, Ninh Thuan, Song Be, Tay Ninh.
Profylaxe:
Podle CDC je vhodná antimalarická profylaxe: atovaquon/proguanil nebo doxycyklin - v jihovýchodní části země v provinciích Tay Ninh, Song Be, Lam Dong, Ninh Thuan, khan Hoa, Dac Lac, Gia Lai a Kon Tum; atovaquon/proguanil, doxycyklin nebo mefloquin - ve všech ostatních oblastech.
U cestovatelů při organizované cestě, ubytování v hotelu, se nepožaduje žádná antimalarická profylaxe, je možné zvážit pohotovostní léčbu (atovaquon/proguanil nebo artemether/lumefantrin) v rizikových oblastech, celoročně.
U ostatních cestovatelů v případě vysokého rizika malárie se doporučuje antimalarická profylaxe (atovaquon/proguanil nebo doxycyklin). V případě průměrného rizika je možné zvážit buď antimalarickou profylaxi (atovaquon/proguanil nebo doxycyklin) nebo jen antimalarika pro pohotovostní léčbu (atovaquon/proguanil nebo artemether/lumefantrin) bez předešlé antimalarické profylaxe. Stejná pohotovostní léčba je vhodná i v případě nízkého rizika expozice malárie.

Japonská encefalitida

Očkování se doporučuje cestovatelům pobývajícím v odlehlých venkovských oblastech nebo žijících a pracujících poblíž rýžových polí na venkově nebo příměstských oblastech, kde existuje zvýšená pravděpodobnost přenosu japonské encefalitidy komáry. Očkuje se buď třemi (0-7-30 dní) nebo dvěma (0-28 dní) dávkami podle typu vakcíny a nejpozději se očkování zahajuje jeden měsíc před odjezdem. Endemický výskyt onemocnění se objevuje v celé zemi, zejména na severu kolem Hanoje a v severozápadních provinciích sousedících s Čínou. Období přenosu: květen až říjen.

Něco ze života komára.

Obdivuhodný malý predátor, tvor, který se jako jeden z mála dokázal přizpůsobit životním podmínkám všech zeměpisných pásem, na všech kontinentech, snad kromě centrální Antarktidy. Proniká do nížin i velehor, přežije zimu i tropická vedra. Prosperuje, přestože má nespočet nepřátel. Loví ho, odhánějí, tlučou a hubí. On se však nevzdává, letí dál a vesele si píská!

Je známo přes dva tisíce druhů komárů. Komár je dlouhonohý, létavý, odolný a přizpůsobivý, 4 - 8 mm dlouhý hmyz. Žil na Zemi dávno před člověkem i savci. Je vybaven dvěma páry blanitých křídel z nichž zadní je zakrnělý v tzv. haltery, které slouží při letu k udržování rovnováhy. Živí se krví teplokrevných obratlovců (samičky), včetně krve lidské. Samečci žijí jen několik dní, samičky pokud mají štěstí  až jeden rok.

Vývojová stádia.

Vývoj komára probíhá ve čtyřech stádiích. Samička klade na hladinu mírně tekoucích nebo stojatých vod shluky plovoucích vajíček ve tvaru člunu. Vajíčka mohou přežít i po vyschnutí vody několik let v jakési hybernaci a navrátí se k normálnímu vývoji, třeba když přijde období dešťů. Z vajíček se po dvou dnech líhnou larvy, přizpůsobené k životu pod vodou. Polykají lačně vodní mikroorganismy cezené speciálním přiústním aparátem podobným brvám a rostou, rostou a rostou. Larvy jsou na zadečku vybavené jakousi dýchací trubicí, kterou jsou schopné se pomocí na konci umístěných, jemných chloupků, držet vodní hladiny. Při ohrožení se mrskavými pohyby potápí do hlubin. Když nastane čas, larvička je pěkně vykrmená, přemění se v pohyblivou, potravu nepřijímající kuklu s velkou hlavou, z které znovu na hladinu vede dvojice dýchacích trubiček. Po čtyřech dnech kukla praská a na hladinu se z ní vysouká hotový krásný mladý komár. Ještě asi hodinu nabírá sílu na vodní hladině, propíná a prokrvuje křídla, aby se následně rozlétl do krajiny, hledat si potravu a partnera.

Nastává pak období komářího rojení. kdy se jinak celkem samotářský hmyz sdružuje za účelem zajištění potomstva do velkých hejn.

Samečci jsou lepší.

Sameček komára má na rozdíl od samičky chmýřitá tykadla, živí se výhradně rostlinnými šťávami a mává svými křídly rychleji než samička. Při letu proto vydává vyšší pisklavý tón. Samička mává křídly jen asi 500x za vteřinu, její tón je proto hlubší a hrozivější. Člověka ten zvuk varuje před útokem krvežíznivého dravce, samečka naopak láká k rozmnožování. Podle větší teploty a zvýšeného obsahu oxidu uhličitého ve vzduch, vydechovaného budoucí obětí - zvířetem nebo člověkem, najde spolehlivě svou kořist. Usedá na kůži a připravuje si své speciální nádobíčko, v klidu uložené v jakémsi pouzdře, tvořeném dlouhým spodním pyskem. Tímto hrozivým nástrojem je dlouhý sosák, vybavený šesti ostrými hroty. Po vbodnutí pod kůži, vypustí komár sosákem do rány látky zabraňující srážení krve a pak začne sát. Silnými čerpacími orgány v jícnu žene komár krev oběti přes sosák až do střev, která jsou široce roztažitelná a dokáží pojmout velký objem potravy. Krev samička používá i k tvorbě vajíček a proto shání potravu především před kladením. Její sosák je schopen proniknout i poměrně silnou vrstvou oblečení a jeho použití na lidskou pokožku je, jak asi všichni vědí trochu bolestivé.

Všechny pokusy lidstva na významnější eliminaci moskytů však zatím ztroskotaly. Tento vitální živočišný druh tu byl před námi, bude tu vždy s námi, bude nás provázet, bodat a sát a bude tu možná i po nás. Jeho životaschopnost a přizpůsobivost je záviděníhodná. Náleží k přírodě a krajině, obývá její nejskrytější kouty i naše příbytky. Zná tropický prales, močály i severskou tundru. Je důležitou součástí potravinového řetězce.

Nezbývá než se s tím smířit !!!

Můj pohled na komáry.

Komáři jsou všude. O tom není sebemenších pochyb. Ani Vietnam není žádnou vyjímkou. Není to takové jako jsem například zažil v deštných pralesích jižní Ameriky, dokonce po většinu roku to není o moc horší jak v sezoně u třeboňských rybníků. Vietnam díky svému rozsáhlému území je rozdělen na místa kde se četnost komářích kolonií diametrálně liší.

Jih je díky Mekongu a stabilnějšímu počasí pravým rájem pro komáří populaci. Tady na severu jsou také, ale je jich podstatně méně. Pravděpodobně velké rozdíly teplot komárům moc nepřejí. Jsou období kdy je jich poměrně hodně, a naopak jsou období, kdy na komára jen stěží narazíte.

Léto je zde horké a relativně suché. Deště které jsou sice na denodením pořádku jsou vydatné, ale slunce během pár minut změní vše do normálu.

Naopak v zimě klesají teploty pod 20C, a byl dokonce zaznamenán v Thai Nguyen rekord 4C. Chladné počasí trvalo pouhých několik dní, ale i přesto mělo na svědomí několik lidských životů. Znám to naštěstí pouze z vyprávění. Na vlastní kůži jsem to nepoznal. Tento prudký pokles teplot odnesl překvapivě převážně skot. Údajně většina krav ochlazení nevydržela. Proč zrovna oni, nevím. Já jsem zažil teploty 12C  a stačilo to.

Momentálně v listopadu (alespoň podle četnosti), jsou naprosto ideální podmínky pro komáry. Dení teploty se pohybují v rozmezí 25-28 C, s nočním klesem na pro nás již dosti nepříjemných 19-20 C. Komárům to nejspíše vyhovuje.

Je jich dost, a jsou všude. Člověk se na chvilinku zastaví a hned má na těle některého z nich usazeného a sajícího.

Nepomáhá nic. Od různých repelentů, přes kouř s cigaret... dokonce ani sprcha. Vážně i při sprchování jsou schopny zaútočit. Jediným osvěčeným a relativně spolehlivým řešením je moskytiera. Nepomůže ale stoprocentně. Vždy se najde alespoň jeden, který se přes ní po Caperfieldovsku dostane, a v noci vám to pěkně za všechny spočítá.

V horách u hranic s Čínou komáři nejsou. Hotelové pokoje povětšinou ani nemají ve standartní nabídce moskytieru zahrnutou. Tam si člověk krásně vychutná evropský spánek. Nečeká ho totiž po probuzení pohled do záclony. Druhým podobným místem je loď na moři. Ani v Ha Long jsem na lodi o komára nezavadil. Ale to jsou spíše jen takové drobné střípečky radostných okamžiků bez komárů.

Neslyšel jsem o jediném případu malárie, který by postihl jak turistu, tak některého z místních. Osobně nepoužívám žádné antimalarika. Nikdy jsem antimalarika nepoužil, a to ani v pralesích jižní Ameriky. Nejednalo se o žádné hrdinství, jednalo se o mé zdraví. Antimalarika obecně nic moc dobrého pro tělo nejsou. Jednoduše člověk který se mezi indiány pohyboval více jak dvě desítky let mi ujistil, že nepotkal nikoho s neoslabeným imunitním systémem, který by malárii dostal. Jak dalece měl pravdu, je otázkou. Nicméně měl jsem je vždy pro případ sebou. Mám je i tady ve Vietnamu.

Nemohu odrazovat od preventivního braní antimalarik, a stejně tak mi nepřísluší rozepisovat se o možných rizicích. Nejsem lékař, nejsem odborník. Jediné co mohu říci je to, že já osobně ač jsem seštípaný neustále, jsem neměl za rok sebemenší problém. Takže antimalarika sebou ano, ale rozhodně ne preventivně.

Tak to vidím já.