VietnamTravel - Autor

Příběh této kobry se odehrál přesně před dvěma týdny. Byl pátek krátce po poledni a slunce jelo na plný pecky.Seděl jsem na terase a apaticky pokuřoval a popíjel čaj. Ani ne metr a půl od místa kde jsem seděl jsem letmo zahlédl za velkým květináčem s orchideí mizející poslední třetinu ocasu hada. Štěstí stálo na mé straně, protože konec ocasu se mě podařilo zachytit. Překvapení na sebe nenechalo dlouho čekat... za plůtkem kterým máme terasu ohraničenou se ve vteřině vztyčil zbytek těla s rozevřenou kápí a typickým chrčivým hlasem. V tu chvíli byla případná další identifikace naprosto zbytečná... Jednalo se o samce kobry. :)
Pak již to celé probíhalo normálně, tzn. hada jsem zpacifikoval se sítí na ryby (nic jiného jsem po ruce neměl) a nakonec chytil. Jenže pak mě napadlo (protože se jednalo opravdu o celkem slušný kousek - 1,7 kg), že bych se s ním mohl vyfotit. Nicméně všichni po obědě spali jako zabitý. Vzbudit manželku s dětmi z terasy při zavřených dveřích a oken nešlo. Dovnitř jsem s hadem taky nechtěl, protože jsem se obával (trochu je za ty roky už přeci jenom znám), aby nedostali při probuzení infarkt. Šel jsem tedy vedle k mámě, aby šla Huong vzbudit. Ta zachovala "naprostý klid". Přesněji začala doslova řvát jako když jí na nože berou, takže jsem byl ušetřený vysvětlování, protože její projev vzbudil všechny a všechno v okruhu 100m. Abych to zkrátil... Po blázinci a hysterii nakonec šla Huong pro foťák. Jenže foťáky mám kvůli ochraně před plísní ve skříňce kde se automaticky drží pouze 40% vlhkost.Skříňku pochopitelně neotevřela... Tak jsem nakonec musel i s kobrou k sobě do pokoje pro foťák. Snažili se fotit obě. Jak žena, tak dcera. Bohužel ani jedné se nepodařilo udělat byť jen jeden blbej rozmazanej snímek. Musel jsem tedy do pokoje ještě jednou pro stativ a nakonec se vyfotit na samospoušť sám. A jak můžete vidět z fotky, po půl hodině snažení to moc nebavilo ani mě, ani kobráka.
PS: původně jsem jí chtěl nechat pro kamaráda Petra, ale připravím mu větší... samici. Takže nakonec všechno dobře dopadlo a co hlavně, byl další důvod k slavnostní večeři s rodinou. A to je celý... :)

Tři dny strávené se Závišem byly super!!!

Byla, a celkem je, slušná kosa... :)

Konečně máme tygříka... :)

Nejsem žádný herpetolog, ale pokud se nepletu, mělo by se jednat o mladou kobru Ophiophagus hannah - King Cobra.

Tohle torzo jsem včera podvečer našel kousek nad námi v džungli! Tohle fakt není dobrý... :(

Táta mě dovezl prut, tak jsem ho při poslední výpravě otestoval. Je bezvadný - dají se s ním dobře tahat klády z jezera... :) 

Ráno jsem jel dokoupit pár metrů dlaždic a v obchodě na mě na místo prodavačky čekal celkem ostrý vlčák... Ještě štěstí, že jsem z mládí úplně nezapomněl čas strávený na cvičáku. Jinak nevím, nevím... :) 

Z posledního tripu s Jolanou a Pavlem Šnajdrovými. Bylo to opravdu velice pěkných deset dní... Děkuji! :)

Během minulého týdne byl oběd, a vlastně i večeře, pokaždé stejný - čínská instantní polévka a pivo (od druhého dne co v lednici roztál led, teplé hnusné pivo...). Tahle fotka vznikla díky skupince dětských pasáčků dobytka, kteří si hráli s foťákem na stativu. Trochu oříznout  a dokumentační snímek byl na světě... :)

Příprava oběda pro klienty na ostrově Phu Quoc.

Za agamami kočičinskými (Physignathus cocincinus).

Na snímku Ondřeje Záruby jsme v jedné z mnoha etnických škol v horách severního Vietnamu.

Právě řešíme dopravu pětiset sešitů z ČR do Vietnamu, které pro námi spolu provozované dvě školy vyrobilo ZStudio - Onřej Záruba.  Díky Ondro!

Fototrip s Ondřejem Zárubou a Martinou.

Dneska byl šťastný den.

Přijeli jsme na ostrov Phu Quoc, a mezitím co se klienti koupali, jsem využil volného času a zašel se podívat do džungle. Plahočil jsem se po kamenech hustou vegetací  do kopce, abych viděl opice a zoborožce. Obojí jsem sice nakrátko spatřil, ale co jsem při návratu zpátky k moři nespatřil, byly moje hodinky. Dnes jsme se po třech dnech na pláž vrátili, a tak jsem si celý trip zopakoval... Po třech hodinách hledání jsem hodinky našel. Sláva!!!

FANSIPAN

Dobytí nejvyšší hory Vietnamu - Fansipan 3143 m.n.m.

Popravdě vyjeli jsme tam lanovkou (6km a s převýšením 1500 m), a vyšli sotva pár stovek metrů. Jízda, počasí a výhled naprosto dokonalý! :). Ve srovnání s tím, když jsem na Fansipan šel dvakrát pěšky, to byla procházka růžovým sadem...

"Soudruhu profesore já jsem se chtěl jen na něco zeptat: "Hoří hovno"?

Hoří, a sloní obzvláště... :)

 
 
Powered by Phoca Gallery